|
|
Význam ochranného pásu vodního toku v zemědělské krajině
Barva, Jiří ; Forejtníková, Milena (oponent) ; Králová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce poskytuje souhrn ucelených informací, které se týkají významu a zřizování ochranných pásem podél vodního toku v zemědělské krajině. Vstupní oddíl je věnován rešeršní činnosti a rozboru českých legislativních nástrojů. Hlavní část práce popisuje významné funkce ochranných pásem, které jsou podloženy zahraničními studiemi. Na závěr byl s využitím získaných informací proveden návrh ochranného pásma pro použití v našich podmínkách.
|
|
|
Aleje a jejich role v zemědělské krajině - stav a perspektivy
Kučerová, Laura
Diplomová práce se zabývá problematikou alejí a stromořadí v zemědělské krajině, jež byla v teoretickém oddílu detailněji popsána. V aplikační části byla vytvořena sumarizační mapa 210 potenciálních alejí a 631 potenciálních stromořadí na území ORP Olomouc mimo zastavěné území města Olomouce a vojenský újezd Libavá, doplněná o databázi 10 alejí Olomouckého kraje a pasport zeleně města Olomouce. Údaje z mapy byly vyhodnoceny dle lokalizace v jednotlivých obcích, kde se prvky nachází, z pohledu hustoty, délky a počtu prvků. Terénní šetření probíhalo ve dvou lokalitách. V obci Drahanovice bylo zmapováno celkem 11 vegetačních prvků, ve městě Velká Bystřice 41 prvků. Mapování bylo následně vy-hodnoceno. V těchto lokalitách byly navrženy nové prvky dle současné a historické struktury krajiny se zaměřením na půdní bloky s rozlohou více než 30 ha a více než 10 ha u pozemků, kde se nachází silně erozně ohrožené půdy.
|
|
|
Viniční terasy jako refugia pro výskyt xerotermních druhů pavouků (Araneae) a jejich bioindikační využití v hodnocení kvality životního prostředí a úrovně biodiverzity
Košulič, Ondřej
Silný pokles raně sukcesních přirozených a polopřirozených biotopů způsobený intenzifikací zemědělství a opuštěním od tradičního hospodaření má za následek kritický úbytek xerotermních bezobratlých živočichů v celé Evropě. Otázkou je, zdali člověkem nově vytvořené raně sukcesní biotopy (v mém případě viniční terasy), dokáží částečně kompenzovat tuto ztrátu. V disertační práci jsem tedy studoval pavouky jako modelové organismy pro posouzení potenciálního významu xerotermních svahů viničních teras pro zachování biodiverzity v zemědělské krajině jižní Moravy. Na zkoumaných plochách byla analyzována druhová diverzita, abundance, stupeň vzácnosti a ochranářský význam zjištěných indikátorů. Tyto hodnoty byly porovnávány mezi dvěmi sukcesními stádii svahu terasy (zapojený a nezapojený travní drn), procentuálním zastoupením potenciálních zdrojových oblastí (stepi -- lesostepi) a různou krajinnou mozaikou (struktura biotopů) v okolí studovaných teras. V průběhu roku 2011 bylo různými odchytovými metodami posbíráno celkem 6040 dospělých jedinců pavouků náležejících 171 druhům, 69 rodům a 24 čeledím. Z tohoto počtu bylo zjištěno významné zastoupení vzácných xerotermních druhů (40 %) a druhů řazených do Červeného seznamu ohrožených živočichů (15 %). Nebyl zjištěn signifikantní rozdíl v celkové druhové diverzitě a abundanci mezi svahy s různým sukcesním stádiem, nicméně druhová diverzita byla významně ovlivněna přítomností stepních xerotermních biotopů v okolí vinic. Výskyt vzácných a ohrožených druhů byl signifikantně asociován typem sukcesního stádia svahu (pro epigeické i epifytické druhy), stejně tak významně rostla hodnota a abundance těchto indikačních skupin s přítomností stepních travnatých biotopů v okolí teras. Dle zjištěných výsledků je zřejmé, že uměle vytvořené viniční terasy jsou významným refugiem pro široké spektrum xerotermofilních druhů pavouků. K zabránění ztráty diverzity a přítomnosti vzácných a ohrožených druhů pavouků, navrhuji managementová opatření, která budou udržovat důležitou mozaiku mikrohabitatů pod různým sukcesním stádiem.
|
|
|
Společenstva drobných savců v okolí Českých Budějovic a populační ekologie hraboše polního (Microtus arvalis)
KAPOUN, Ondřej
V období podzim 2004 {--} jaro 2006 byly na celkem osmi plochách tří typů biotopů (jeteliště/louka/úhor) ve třech lokalitách sledovány změny v početnosti populací drobných savců. Byli zjišťovány faktory působících na složení společenstev drobných savců. Také byl testován vliv umístění plochy, typu stanoviště, struktury porostu a predace ptačími predátory na početnost a reprodukční parametry hrabošů a zjišťována role jednotlivých stanovišť pro jejich populační dynamiku. Nejvyšší počet druhů drobných savců a nejvyšší druhová diverzita byly zaznamenány na úhorech. Příčinou jsou druhově specifické vazby na strukturu porostu a pravděpodobně i jeho heterogenita. Predce poštolkou obecnou (Falco tinnunculus) a kání lesní (Buteo buteo) neměla na početnost hrabošů žádný významný vliv. V populační dynamice hrabošů také nebyly zaznamenány rozdíly mezi lokalitami. Zatímco v rozmnožovací sezóně představují subpopulace na jetelištích (63,08% pohlavně aktivních jedinců, průměrná fekundita 3,6 ml./samici) zdrojové populace pro hraboše obývající zemědělsky využívanou krajinu (source), úhory pravděpodobně představují plochy s populačním propadem (sink) (47,16% pohlavně aktivních jedinců, průměrná fekundita 1,3 ml./samici). Příčinou je pravděpodobně kvalita potravy. V průběhu zimního období je důležitá role úhorů, na kterých přezimuje relativně vyšší množství jedinců než na ostatních plochách,kde může dojít i k úplnému vymizení populace. Rozdíly jsou nejspíše způsobené množstvím biomasy na ploše, která zmírňuje dopad zimního období na přežití hrabošů.Role (sink/source) biotopů pro populační dynamiku hraboše se mění v průběhu roku.Nicméně, plochy typu "jeteliště" mají vliv na nárůst počtu jedinců v metapopulaci, plochy typu "úhor" na její udržení a stabilitu. Součástí bakalářské práce je literární přehled pokoušející se shrnout alespoň základní hypotézy vysvětlující vznik a existenci populačních cyklů. Část této rešerše je také věnována geografický a místním rozdílům v populační dynamice drobných savců a okrajově také změnám v demografii drobných savců v průběhu populačního cyklu.
|
|
|
Změna společenstev ptáků v krajinném měřítku na příkladu Třeboňska
Havelka, Jan ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Populační trendy ptáků bývají obvykle studovány především na velkých celonárodních a kontinentálních škálách nebo naopak zcela lokálně. Ve snaze propojit tato prostorová měřítka jsme po dvaceti letech (mezi lety 2001 a 2021) zopakovali kvantitativní výzkum ptačích společenstev v CHKO Třeboňsko. Sčítání ptáků probíhalo v hnízdním období na padesát kilometrů dlouhém transektu (128 sčítacích bodů) procházejícím pestrou paletou biotopů. Zjistili jsme úbytek dálkových migrantů a hmyzožravých ptáků oproti stabilnějším či mírně narůstajícím populacím stálých druhů. V souladu se známými trendy jsme zaznamenali také pokles populací druhů vázaných na zemědělskou krajinu. Protichůdné poznatky se týkají spíše jednotlivých druhů, které se v rámci našeho datasetu chovají odlišně, než jak je popisováno JPSP a PECBMS. Příkladem může být námi zjištěný nárůst populací jinak ubývajícího vrabce domácího (Passer domesticus) i v. polního (Passer montanus), nebo celostátně stabilního čížka lesního (Spinus spinus). Za pomoci detailního mapování změn habitatu a porostu na jednotlivých bodech a dalších ekologických charakteristik jednotlivých druhů jsme se pokusili tyto obecné i lokálně specifické změny ve výskytu a populačních trendech ptáků vysvětlit. Zajímaly nás také projevy všeobecně popisované homogenizace ptačích...
|
|
|
Integrace odvodňovacích opatření v projektech revitalizace vodních toků. Aplikace v povodí Klíšského potoka.
Vláčilová, Klára ; Matoušková, Milada (vedoucí práce) ; Šobr, Miroslav (oponent)
Tato práce se zabývá možnostmi integrace odvodňovacích opatření při revitalizaci vodních toků v zemědělské krajině. Hlavní cíle práce jsou tvorba rešerše na dané téma a tvorba databáze odvodňovacích systémů v zájmovém území horního toku Klíšského potoka. Dílčím cílem je fyzickogeografická charakteristika zájmového území. Jsou uvedeny a diskutovány pozitivní a negativní efekty odvodnění a následně jsou popsána adaptační opatření, která mají škodlivé účinky zmírnit. Přehled odvodnění v povodí je syntézou mapových podkladů z Registru půdních bloků, podkladů poskytnutých Povodím Ohře, drenáže nalezené na leteckých snímcích a terénního průzkumu. V zájmovém území se nachází hlavní odvodňovací zařízení i drenážní potrubí. Do revitalizované části Klíšského potoka ústí 10 povrchových kanálů a 7 drenáží. Zatímco kanály jsou stále funkční, drenáž se zanáší sedimentem, zarůstá vegetací a působí spíše zamokření. Výsledky slouží jako podklad pro návrh adaptačních opatření při revitalizaci Klíšského potoka. Klíčová slova: hydromeliorace, odvodnění, zemědělská krajina, adaptační opatření, revitalizace, retence vody
|
|
| |
|
|
Druhová diverzita ptáků (Aves) zemědělské krajiny v okolí Boskovic
Marková, Veronika
Bakalářská práce má část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou shrnuty poznatky o ptácích, jejich morfologii, způsobech života a významu. Samostatné kapitoly jsou věnovány jejich ochraně a výskytu v zemědělské krajině. Praktická část obsahuje výsledky vlastního pozorování a jejich vyhodnocení. Ve třech vymezených transektech byly sledovány ptačí druhy a jejich početnost po dobu čtyř měsíců a to od dubna do července. Dále byly provedeny základní synekologické výpočty a zhodnocení daného území. V zemědělské krajině v okolí Boskovic bylo při pozorování zaznamenáno 56 ptačích druhů a protože tyto druhy byly spatřeny v době rozmnožování, dá se předpokládat, že na tomto území i hnízdily.
|
|
|
Pozemkové úpravy a udržitelný rozvoj zemědělské krajiny
Stejskalová, Johanka
Tato práce se zabývá problematikou pozemkových úprav a jejich prospěšným vlivem na zemědělskou krajinu. Teoretická část popisuje pozemkové úpravy od počátku jejich vzniku, přes prováděné formy, komplikovaný proces navrhování, financování a legislativu až po jejich vliv na udržitelný rozvoj venkovského prostoru. Praktická část se zabývá hodnocením provedené komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Lhotka u Zlína. Nejprve byla provedena analýza původního stavu řešeného území, na kterou navázala část popisující a hodnotící provedené změny. Kromě vyhodnocení majetkoprávních vztahů byla kladena největší pozornost na protierozní a vodohospodářská opatření, jež byly hlavním důvodem pro zahájení pozemkových úprav v této lokalitě.
|
|
|
Problémy současného rozvoje vesnických sídel a možnosti jejich řešení
Kuklová, Alexandra
Práce se zabývá problematikou současného stavu venkova. Zejména problematikou týkající se zemědělských krajin a jejich nedostatků a dalších problémů s tímto tématem souvisejících. Literární rešerše je tak kromě všeobecného popisu současného venkova, jeho stavu a funkcí, věnována také venkovu jihomoravského kraje, s čímž poté souvisí vybraný modelový objekt obec Tvrdonice, který se v tomto kraji nachází. Literární rešerše se rovněž snaží přiblížit již výše zmíněné problematice zemědělských krajin a zaměřit se na možná řešení. Jako jeden z hlavních problémů je vnímána větrná eroze a špatný a nefunkční stav spousty stávajících větrolamů. Proto je této problematice věnována i část návrhů, které se zaměřují na postupnou obnovu stávajících větrolamů i navrhuje jejich novou síť. Návrhová část je také věnována mokřadu, a to hlavně za účelem využití potenciálu krajiny a zvýšení ekologické stability území a podpory biodiverzity.
|
host ::
RSS.